Slevy na pojistném
S účinností od 1. 2. 2023 může zaměstnavatel za vyjmenovaný okruh zaměstnanců a při splnění zákonem stanovených podmínek uplatnit slevu na pojistném (dále jen „sleva“) za kalendářní měsíc.
Nárok na slevu za kalendářní měsíc má zaměstnavatel za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru (okruh zaměstnanců je zvolen tak, aby se jednalo o osoby, které z důvodů různých životních situací nemohou nebo nejsou schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu), který
je starší než 55 let (podmínka je splněna již v den dovršení věku zaměstnance),
pečuje o dítě mladší 10 let (tj. podmínka je naposledy splněna v den, který předchází dni dovršení 10 let věku dítěte), jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“),
se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a § 23 ZDP (za dobu studia se považuje doba studia do 26 let věku studenta; za dobu studia se nepovažuje studium dálkové, distanční, večerní a kombinované),
v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo § 109a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZ“); (den nástupu na rekvalifikaci bude zaměstnanci potvrzovat úřad práce),
je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 ZZ, tj. byl uznán invalidním nebo je osobou zdravotně znevýhodněnou, nebo
je mladší než 21 let (tj. podmínka je naposledy splněna v den, který předchází dni dovršení 21 let věku zaměstnance).
Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy (např. osoba starší 55 let je zároveň osobou se zdravotním postižením), může zaměstnavatel uplatnit slevu za jednotlivého zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou.
Podmínkou nároku na slevu je, že s výjimkou zaměstnance mladšího 21 let je s ostatními výše uvedenými zaměstnanci sjednána kratší pracovní nebo služební doba (zkrácený úvazek), přičemž rozsah takto sjednané kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně (tento rozsah platí obecně, tj. bez zřetele na různé délky týdenní pracovní nebo služební doby u konkrétního zaměstnavatele). Sjednání zkráceného úvazku se tedy nevyžaduje pouze u zaměstnance mladšího 21 let.
Pokud vykonává zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání (zkrácených úvazků) v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání (za jeden zkrácený úvazek) – volba zaměstnání, za které zaměstnavatel v kalendářním měsíci slevu uplatní, je na zaměstnavateli; limit uvedený v předchozím odstavci platí pro všechna tato zaměstnání (bez ohledu zda zakládají účast na pojištění či nikoliv) dohromady [pokud např. zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru na poloviční úvazek 20 hodin týdně a zároveň má se zaměstnavatelem sjednán pracovní poměr (např. na úklid ve večerních hodinách) na 3 hodiny denně, tj. na 15 hodin týdně, sleva na tohoto zaměstnance nenáleží, neboť sjednaný rozsah pracovní doby činí 35 hodin týdně, což je více, než zákonem stanovená horní hranice].
Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnance, za kterého lze slevu uplatnit, splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v kalendářním měsíci. (Pokud např. zaměstnanec mladší 21 let, jehož pracovní poměr sice trvá celý kalendářní měsíc, v průběhu tohoto kalendářního měsíce dosáhne 21 let věku, sleva za tohoto zaměstnance za tento kalendářní měsíc již nemůže být uplatněna. Pokud by pracovní poměr skončil přede dnem 21. narozenin zaměstnance, nárok na slevu za tohoto zaměstnance by zaměstnavateli zůstal zachován.)
Sleva za zaměstnance nenáleží, pokud
úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy (§ 23b odst. 4 ZPSZ); v roce 2023 činí průměrná mzda 40 324 Kč, 1,5násobek průměrné mzdy tedy činí 60 486 Kč,
úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší (částka se nijak nezaokrouhluje) než 1,15 % průměrné mzdy (§ 23b odst. 4 ZPSZ), tj. v roce 2023 vyšší než 463,726 Kč. Za odpracovanou hodinu se považuje hodina, v níž zaměstnanec vykonával práci, a hodina, v níž zaměstnanec nepracoval, ale zaměstnavatel je povinen podle zvláštního zákona za takovou hodinu poskytnout náhradu mzdy ve stanovené výši, která je započitatelná do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, například jde o neodpracované hodiny z důvodu čerpání dovolené (v případě indispozičního volna/sick day však povinnost poskytnout náhradu mzdy zaměstnavateli nevyplývá ze zvláštního zákona a hodiny zameškané z tohoto důvodu se do odpracovaných hodin nezapočítají). Za odpracované hodiny se nepovažují hodiny, v nichž měl zaměstnanec pracovat v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti, ale nepracoval – zaměstnavatel je sice povinen poskytovat za neodpracované hodiny náhradu mzdy ve výši, která ale není započitatelná do vyměřovacího základu, proto ani tato doba nemůže být považována za odpracovanou, k dobrovolnému navýšení náhrady mzdy se nepřihlíží. Pokud je zaměstnanec celý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti (nemá žádné hodiny, které by bylo možné započítat do odpracovaných hodin), a zaměstnavatel mu zúčtuje do tohoto měsíce příjem (např. odměnu), pak splnění podmínky uvedené v písmenu nelze vyhodnotit, považuje se proto za splněnou,
odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli (bez ohledu zda zakládají účast na pojištění či nikoliv), včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby (§ 348 odst. 1 zákoníku práce), překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání/skončil zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru; u zaměstnanců mladších 21 let se splnění této podmínky nesleduje, neboť sjednání kratší pracovní nebo služební doby se u těchto zaměstnanců nevyžaduje (jde o chybu zákona),
zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 ZZ, je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 ZZ, pokud by slevu uplatňoval tento zaměstnavatel, nebo
je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhradu mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvků v době částečné práce podle § 120e odst. 5 ZZ (tzv. kurzarbeit).
Oznámení záměru uplatňovat slevu
Slevu lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli. Z tohoto důvodu sleva za zaměstnance náleží zaměstnavateli, jen pokud před uplatněním této slevy oznámil ČSSZ záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. Jestliže má záměr za téhož zaměstnance uplatňovat slevu více zaměstnavatelů, sleva za tohoto zaměstnance náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil ČSSZ tento záměr jako první. Oznámením tohoto záměru se rozumí okamžik jeho doručení ČSSZ.
Záměr uplatňovat slevu za jednotlivého zaměstnance může zaměstnavatel oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Záměr uplatňovat slevu za jednotlivého zaměstnance zaměstnavatel oznamuje nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu o výši pojistného za kalendářní měsíc, za který slevu za tohoto zaměstnance uplatňuje. Zaměstnavatel oznamuje ČSSZ záměr uplatňovat slevu za zaměstnance datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPSZ“) nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) ZOPSZ. Stejným způsobem oznamuje zaměstnavatel ČSSZ také skončení uplatňování slevy za zaměstnance, a to ve lhůtě 8 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém slevu za tohoto zaměstnance uplatnil naposledy. Oznámení zaměstnavatele o skončení uplatňování slevy za zaměstnance se zároveň považuje za zrušení záměru uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. Při skončení zaměstnání zaměstnance se skončení uplatňování slevy za tohoto zaměstnance neoznamuje.
ČSSZ vede evidenci zaměstnavatelů, kteří ohlásili záměr uplatňovat slevu jako první, a zaměstnanců, za které je tato sleva uplatňována, a prostřednictvím služby ePortálu ČSSZ (služba bude spuštěna) umožňuje zaměstnavateli ověřit, zda je či není již evidován záměr uplatňovat slevu na jednotlivého zaměstnance.
Výše slevy
Výše slevy za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání (zkrácených úvazků), zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu.
Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Z případných příjmů zúčtovaných zaměstnanci po skončení zaměstnání sleva již nenáleží.
Uplatnění slevy
Slevu za kalendářní měsíc uplatňuje zaměstnavatel na tiskopisu Přehled o výši pojistného, přičemž slevu odečte od pojistného za tento kalendářní měsíc. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel slevu odečte od standardně vypočteného pojistného, které je jako zaměstnavatel povinen platit.
Slevu lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva náleží. Slevu lze uplatnit tedy pouze na včas podaném přehledu o výši pojistného. Po uplynutí lhůty pro podání přehledu nelze slevu uplatnit, a to ani v případě, že zaměstnanec zaměstnavateli doložil již trvající skutečnosti se zpožděním. V případě tzv. opravného přehledu o výši pojistného podaného po zákonem stanovené lhůtě nelze navýšit slevu uplatněnou na včas podaném řádném přehledu.
Pokud zaměstnavatel uplatňuje na přehledu o výši pojistného slevu, uvádí na tomto tiskopisu také počet zaměstnanců, za které slevu uplatňuje, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců a údaje o jednotlivých zaměstnancích, za které slevu uplatňuje (podrobně v pokynech k vyplnění tiskopisu).
Byla-li z částky pojistného odečtena sleva ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném; byla-li z částky pojistného odečtena sleva v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká.
